splzak1

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Mlýnská kolonáda

Kolonády
 

(1871 – 1881, Josef Zítek)
Původní Zítkova vize o vzhledu neorenesanční stavby se podstatně lišila od její konečné podoby. Slavný architekt ji původně zamýšlel jako dvoupodlažní a ještě honosnější. Po svém dokončení nebyla kolonáda přijata s velkým nadšením. Prý neladila s charakterem lázeňského centra.
Od roku 1893, kdy byla prodloužena ke Skalnímu prameni, měří 132 m. Pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Její prostory zdobí alegorické plastiky a sochy.


 

Tato kolonáda představuje novorenesanční lázeňskou architekturu. Jedná se o jednu z nejkrásnějších staveb ve městě, která je vystavěna na místě starších lázeňských staveb a většího počtu pramenů. Za Marie Terezie zde byly vybudovány Mlýnské lázně.

Kolem roku 1800 zde byl ve stylu pozdního empíru vystavěn pavilon Tereziina pramene. V r. 1811 postavil A. Giesel, drážďanský stavitel
, objekt rovněž v empírovém slohu, vybavený ochozem s dřevěnou podlahou (přezdívaný „dupárna"). V r.1830 byla za kolonádou Nového pramene nákladem hraběte Chotka realizována parková úprava promenády Tereziina pramene.

Z roku 1869 pochází projekt Josefa Zítka, ještě v podobě patrové stavby s prosklenou zimní kolonádou, sahající od Nového pramene až téměř k prameni Skalnímu. V roce 1871 stavitel J. Zítek předkládá skromnější projekt v dnešním rozsahu. Stavba kolonády byla dokončena v roce 1882. Busta J. Zítka je umístěna poblíž Mlýnského pramene. Neorenesanční sloupová stavba má délku 132 a šířku 13 metrů. Kryje celkem pět pramenů - Mlýnský, Rusalčin, Knížete Václava I., Libušin a Skalní. V kolonádě je 124 sloupů, kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy od karlovarského sochaře Václava Lokvence. Na balustrádách střešní terasy kolonády stojí dvanáct alegorických soch, jež představují jednotlivé měsíce roku.


 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky