splzak1

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Vřídelní kolonáda

Kolonády
 

(1969 - 1975, prof. Votruba)
Gejzír horké minerální vody krylo od 16. století už mnoho staveb: barokní budova, empírová kolonáda, litinová či provizorní dřevěná kolonáda. Další a prozatím poslední stavba obklopující vřídlo pochází z konce 60. let 20. století.
Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je opět od roku 2008 zprovozněna turistická trasa.


 

Nejstarší zprávy o jímání Vřídla (Brudel) pocházejí z 16. stol. (1571). Původní vývěry termy v nejnižší části údolí, v řečišti Teplé, byly z několika důvodů (nutnost ohrazení výronů proti prosté vodě, nutnost ochrany výronů před velkými vodami a konečně nutnost vytvoření dostatečného spádu pro zásobování koupelen nábřežních měšťanských domů) nahrazeny uměle vytvořenými jímacími objekty na levém břehu řeky, které byly konstruovány z těsnící granitové desky a dřevěných pažnic.

V roce 1638 byl vyhlouben třetí jímací otvor na levém břehu řeky. Již před r. 1650 byly nad Vřídlem a v jeho okolí vybudovány obecní lázně. Po roce 1759 byly původní koupelny s vřídelní vodou obnoveny po požáru města pouze v šesti domech a vřídelní voda byla vyvedena do veřejných lázní. Od roku 1774 až do 20. let 19. stol. nad Vřídlem stávala barokní lázeňská stavba, nahrazená v r. 1826 empírovou kolonádou. Návštěvníci Karlových Varů mohli v letech1879 - 1939 obdivovat „litinovou kolonádu" vystavěnou dle návrhu fy Fellner&Helmer z litiny doplněné o běžné stavební materiály. Litina byla jako hlavní materiál použita po zkušenostech s časovými prodlevami výstavby Mlýnské kolonády a také díky rozvoji moravského hutnictví, materiál dodaly blanenské železárny rodu Salmů). Stavba byla doplněna plastikami Hygiey a D. Bechera od A. Fernkorna. V r. 1939 byla kolonáda rozebrána a nahrazena tzv. prvním dřevěným provizoriem, v l. 1947 - 1969 v prostoru Vřídla stávala „prozatímní" dřevěná kolonáda dle návrhu arch. Kozáka, která byla podobně jako velká část karlovarských provizorií po dlouhá léta symbolem lázeňského města.

Dnešní kolonádní stavba od prof. Votruby (ČVUT Praha) byla vybudována v letech 1969 - 1975, předána do užívání v květnu 1975 s pořizovací cenou 54, 952 miliónu Kč. Předpokládaná životnost objektu je 80 let.

Tato kolonáda situovaná v centru zřídelní struktury neslouží pouze jen jako krytý a temperovaný prostor pro podávání pitných kúr či odpočinek pacientů, ale z hlediska balneotechnického představuje především uzlový bod rozvodů vřídelní vody a provozní středisko Správy pramenů a kolonád. Výstavba objektu se neobešla bez potíží, neboť tlakové injektáže dna řečiště ovlivnily režim Vřídelních pramenů.


 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky