Na levém břehu vodoteče Teplé v centrální historické části intravilánu Karlových Varů je Správou PLZaK aktuálně prováděn specializovaný průzkum hydrogeologických poměrů v samotném centru vývěrové zóny karlovarské zřídelní struktury. Vrty o maximální hloubce 160 m jsou hloubeny v místech geofyzikálně a atmogeochemicky indikovaného křížení významných zlomových diskontinuit zemské kůry blíže objektu Vřídelní kolonády. Vrty detailně ověří hydrogeologické poměry lokality, chemické a fyzikálně-chemické parametry podzemní vody v celém svém vertikálním profilu, poskytnou vzorky pro mikrobiologické analýzy, dále získají informace o přítokových intervalech termy a charakteru horninového prostředí v zájmovém prostoru.
Skalní podloží je zde překryto poměrně mohutným kvarterním krytem včetně antropogenních vrstev. Stávající konfigurace terénu a přilehlého okolí je do značné míry umělá, mikroreliéf je výrazně pozměněn antropogenními zásahy vyvolanými potřebou poměrně husté zástavby území, včetně domu „Bílý lev“, historicky doloženého od začátku 17. století. Zájmová lokalita se nachází v těsné blízkosti míst, kde hlavní výstupní cesta karlovarské termy protíná zemský povrch. Přes značnou exponovanost lokality z hlediska ochrany karlovarských pramenů zde byla od středověku stará zástavba.
Skalní podloží je v zájmovém území i v jeho širším okolí tvořeno autometamorfovaným biotitickým granitem, středně zrnitým, místy porfyrickým, náležejícím mladším intruzím centrální části karlovarského plutonu (stáří Cn-w-s-P1). Granit je ve svých přípovrchově porušených partiích charakteristický vývojem zřídelních sedimentů jak v lavicových, tak žilných formách a velmi silnou hydrotermální alterací.
Přítomnost zřídelní sedimentace je dána skutečností, že lokalita leží v centru karlovarské zřídelní struktury, kde zlomové pásmo tzv. karlovarské zřídelní linie s generelním průběhem SSZ-JJV v kombinaci s tektonickými směry SV – JZ a staršími S - J a Z – V predisponovalo vytvoření hlavního výstupního kmene karlovarské termy. V nejvyšších partiích výstupní cesty termy v granitu, ležící v dosahu povrchových vlivů jako je uvolňování rozpuštěného CO2 z termální vody a přípovrchové sekundární rozvolnění masivu aj., dochází vlivem chemické nerovnováhy termy k vývoji zřídelní sedimentace v podobě různých forem vřídlovců a sintrů. Diskontinuity v granitu jsou velmi často zaplněny žílami vřídlovců, v některých částech došlo k tvorbě mocnějších poloh vřídlovce, tzv. lavic, které vznikly v původních puklinách a trhlinách v horninovém masivu a krystalizačním tlakem byly schopny tyto diskontinuity rozšířit až na jednotky metrů, jak o tom svědčí např. blízká Hochstetterova lavice aj. Granit s vřídlovcem v lokalitě často tvoří obvykle poměrně pevnou horninu, tzv. chorismit, tedy žilník granit – aragonit.
Erozní a akumulační činnost řeky, kombinovaná se vznikem zřídelních sedimentů zde umožnila v přímém nadloží granitu vznik vrstvy štěrků a štěrkopísků, v níž jsou dílčí polohy fluviálních sedimentů místy tmelené sintry a tlakovými formami vřídlovců.
Průzkumné práce zde budou probíhat cca 3 měsíce.
Pozor! Vstup na pracoviště je vysoce rizikový s ohledem na výskyt plynného CO2!
Karlovy Vary, 03.04. 2024Tomáš Vylita
